Odborný blog Tomáše Slavíčka

RSS Feed

.NET Tips   2D   3D   Aplikace   ASP.NET   C#   HTML+CSS   Internet   Javascript   Office   Silverlight   SQL   VB.NET   VB6   VbNet.cz   Vista   VS   Život, vesmír a vůbec   Všechny články

Facebook – jak to všechno začalo?

Internetem hýbe fenomén sociálních sítí, kdo není v nějaké skupině, nesdílí fotky a neodesílá všem, co zrovna dělá, jako by ani nebyl. V poslední době je v Česku vidět zejména služba Facebook.com. Můžete o ní najít články i v tištěných novinách, často se na tohle téma stočí i běžná konverzace, jinak vzdálená počítačům. Skoro se zdá, že lidé tvoří dvě skupiny, kdo už na Facebooku je a kdo se tam naopak nikdy nepřihlásí. Názory proč by to měl někdo dělat nebo ne, jsou opravdu různorodé.

Původně jsem chtěl tady shrnout můj pohled na jeho aktuální podobu, okomentovat nejčastější názory lidí nebo probrat, co vlastně může člověku dát nebo vzít. Přeci jenom dám ale prostor ostatním, ať si každý na něj udělá svůj vlastní názor a potom o tom třeba také napíše článek.

Co bylo ale pro mě hodně zajímavé, krátké nahlédnutí do jeho historie. Jak vlastně portál takového rozsahu vznikal, jestli původní koncepce byla taková, jaká je teď a pro koho byl původně určen. Čerpal jsem z různých zdrojů, snad by tyto všeobecně známé informace měly odpovídat realitě.

Pohled do historie

Facebook založil Mark Zuckerberg se svými kamarády v únoru 2004 jako systém pro studenty Harvardovy univerzity. Název vznikl podle papírových letáků zvaných Facebooks, které se rozdávají prvákům na amerických univerzitách, aby se mohli rychleji mezi sebou seznámit. Rozjezd byl opravdu divoký. Když Mark dokončil první verzi stránky, pověděl o ní několika kamarádům. Jeden z nich o ní poslal informace do mailové konference asi 300 lidem ubytovaných na jejich koleji. Pár desítek lidí ji odzkoušelo a pověděli o tom studentům ubytovaných na dalších budovách. Do 24 hodin už měli téměř 1500 registrací.

[Pokračování článku]

Kategorie: Internet        

Hra HexaLines a vývoj pro Pocket PC

Několik posledních měsíců si hraji a vytvářím logickou hru pro mobily a kapesní počítače. Protože si myslím, že téma piškvorek, sudoku nebo tetrisu je už docela otřepané, po pár zábavných experimentech s posouváním rozstříhaných papírků po stole jsem vymyslel nový koncept. I když inspirace asi vzdáleně vyšla například ze stolní hry Tajemnice labyrintu nebo některých flashových her, ve výsledku jsem vlastně vymyslel nová pravidla.

Hra ještě není úplně dokončená, půjde spouštět na zařízeních s Windows Mobile, těch s dotykovým displejem i obyčejných smartphonech, stejně tak jako na počítači (i když se zjednodušenou grafikou optimalizovanou pro mobily). Podrobná pravidla pak popíšu do konečné verze, bude tam i tutoriál. Zjednodušeně řečeno, je to hra pro tři hráče, úkolem je naplnit svojí barvou co nejvíce cest. Buňky se můžou přidávat i otáčet (podle určitých pravidel), můžou se i odbouchnout, když se vlijí dvě barvy do sebe, hráči se dokáží i zneškodnit. Půjde hrát proti “počítači” i přes síť.

Letos jsem ji také využil jako zápočtový program do letního semestru programování, teď jsem ještě dopisoval dokumentaci. Tu sem celou posílat nebudu (stejně byste tam našli jenom nudně popsané algoritmy), ale můžu se podělit o úvodní část, jak jsem vybíral technologii a implementoval vykreslování. Bylo to psané opravdu ve stručnosti, i tak mi to totiž vyšel celý dokument asi na 9 stran.

Na pár fotek z vývoje a tak se také můžete podívat v mojí galerii Picasa.

   

[Pokračování článku]

Kategorie: 2D, C#, Aplikace        

Které stavby jsou ošklivé?

V březnovém čísle časopisu 21. století sestavili redaktoři žebříček osmi “nejošklivějších” staveb v Čechách. Umístil se tam například lázeňský dům Butterfly v Mariánských Lázních, nebo obchodní centra Palladium v Praze a Velký Špalíček v Brně. Myslím si, že by se ale daly vybrat úplně jiné budovy. Ano, například na Palladiu ta velká reklamní LED obrazovka z boku historické budovy bývalé vojenské kasárny působí docela nepatřičně, ale díky výstavbě centra se opravilo celé Náměstí republiky, vytvořily podzemní garáže a dnes vše bez problémů slouží lidem (pokud si tedy chtějí koupit značkové oblečení, pořádné papírnictví tam totiž nenajdou).

Vadí mi ale jiné věci. Jak bych definoval ošklivost já?

• Chátrající staré posprejované budovy polepené plakáty, kde to většinou smrdí a okolo se povalují bezdomovci. Jsou to různá obchodní centra nebo garáže na sídlištích, hodně lidí bývá v šoku když přijede na autobusové nádraží Florenc a vidí víc ukrajinských nápisů, než českých.
• Megalomanské stavby často poplatné své době, kde se nějak neuvažovalo, že je taky budou používat lidé. Příkladem je například pražské Hlavní nádraží, kde od tramvaje na nástupiště vlaku je půl kilometru a kdyby jste se odsud chtěli dostat na Florenc, tak to jde jenom metrem.
• Necitelný zásah do původní architektury. Ač je Praha pěkné město a má mnoho krásných míst, musím ještě jednou zmínit její centrum. Kvůli magistrále bylo v 70. letech zbořeno mnoho domů a zničen původní park před nádražím. Byla zakryta secesní Fantova budova a vyrostlo několik obludných nadzemních křižovatek, například na Vltavské.
• Když nereflektuje okolní ráz místa, neboli se tam prostě nehodí. Mrakodrap může být nádherný, pokud stojí vedle dalších výškových budov a dokresluje linii kopce. Když jsou to ale jen různé náhodně rozmístěné panelové stavby v krajině, je to horší.

Přidávám několik fotek (některé jsou jen pořízené mobilem) různých podle mě “ošklivých” míst. Co je dobré ale říct, že většinou v jejich okolí už probíhá rekonstrukce, nebo se v nejbližší době chystá.

Hlavní nádraží v Praze a okolí stanice metra Vltavská

[Pokračování článku]

Kategorie: Život, vesmír a vůbec        

Už i do časopisů pro zahrádkáře dávají demoverze

Ke každému časopisu s počítačovou tématikou musíte mít přibaleno nejméně jedno DVD plné těch “nejužitečnějších” programů, které si musíte hned nainstalovat a odzkoušet. Většina z nich jsou aplikace typu “přidejte si 100 barevných rámečků ke svým fotografiím”, a nejlépe ještě jenom jako třicetidenní demoverze.

Nedávno k nám domů přišlo ukázkové číslo nějakého časopisu pro zahrádkáře, také s přibaleným dárkem – semínky okrasné trsnaté trávy, dochanem huňatým. Opravdu mě rozesmálo, když jsem si chvilku prohlížel ten pytlíček a zjistil, že je to jenom letnička. Máte rok na odzkoušení a pak si musíte zakoupit plnou verzi :)

[Zobrazit článek]

Kategorie: Život, vesmír a vůbec        

Úvaha nad dnešním internetem

Internet se pořád vyvíjí. Často je slyšet názor, jak spolu lidé, kvůli jeho čím dál většímu rozšíření, méně komunikují, jsou odtrženi od světa a podobně. Já si myslím něco jiného. V internetu jako takovém je obrovská síla, v množství informací, jejich dostupnosti i různých jeho komunitních službách. Chtěl bych tady nastínit z několika stran, co je dnes vlastně možné, jaké věci ještě nejsou dokonalé a co to znamená pro nás, vývojáře.

Možnosti internetu

V posledních letech je na vzestupu vkládání obsahu běžnými uživateli. Nejenom obliba psaní blogů a blogísků je toho důkazem, ale i čím dál tím víc fotek nebo videí, nahraných na síť. Je až neuvěřitelné, že den až dva po nějaké akci, například koncertu, si už můžete vyhledat snímky od ostatních lidí, například na serveru rajce.net nebo třeba přes truveo.com, často se i na nějakém záběru najdete. Pokud plánujete dovolenou, tak se díky programu Google Earth a službě Panoramio můžete podívat přesně, jak to tam vypadá, jestli je tam písčitá nebo kamenitá pláž a najít si svůj hotel. Pokud chcete koupit nějaké zboží, tak například na serveru heureka.cz najdete mnoho uživatelských hodnocení samotných obchodů i jejich zboží. Takhle by se dalo pokračovat, podobných služeb je opravdu hodně, dala by se sem počítat i například encyklopedie Wikipedia.

Internet se rozvíjí opravdu překotně, ale lidem, kteří ho umí využít, dává velké možnosti. Můžete být ve spojení s kamarády, přes ICQ, MSN nebo třeba Skype, psát si nebo volat. Dříve jsem také nechápal smysl online her, ale pokud se dnes domluví několik spolužáků na konkrétní hodinu, kdy potom spolu spolupracují, virtuálně plní úkoly, případně si procvičují angličtinu s dalšími lidmi, není na tom nic špatného. Vím, že zrovna tohle je dost kontroverzní téma, nemluvím ale o nekonečném vysedávání u obrazovky, ale o možnosti, kterou díky internetu mají.

[Pokračování článku]

Kategorie: Internet